Lovecká

Waldemar Matuška

F#Šel jednou lovec C#7oborou domů, tF#on, ti-ron-ton-tC#7on,
uviděl dívku ve stínu stromů, ton, ti-ron-ton-ton.
G#mSedne si D#mk ní a G#mhned se jí D#mptá,
Hjestli se F#od něj Hpolíbit C#dá, F#ton, C#7ti-ron-ton-F#ton.
Můj milý pane, dívenka na to, ton, ti-ron-ton-ton,
chráním svůj poklad dražší než zlato, ton, ti-ron-ton-ton.
Lovec hned oči rozdychtěné,
ona že nikdy, ona že ne, ton, ti-ron-ton-ton.
Měsíc už háje pokropil mědí, ton, ti-ron-ton-ton,
ti dva tam stále pod stromy sedí, ton, ti-ron-ton-ton.
Lovec jí šeptá, co že by rád
ona že možná, ona že snad, ton, ti-ron-ton-ton.
Srnky jdou pít a copak to vidí, ton, ti-ron-ton-ton,
na měkké trávě stíny dvou lidí, ton, ti-ron-ton-ton.
Dva hlasy slyší sládnout jak med,
chceš mě mít ráda ? Ano, a hned, ton, ti-ron-ton-ton,
A když je ráno, na jitřní zvoní, ton, ti-ron-ton-ton,
dívenka vzdychá, slzičky roní, ton, ti-ron-ton-ton,
Ale než najde ztracenou řeč,
lovec už spěchá na novou leč, ton, ti-ron-ton-ton.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:48:50.568+00:00
Výsledky hledání: